Domů / Novinky / Křehké umění, pevná tradice - průřez historií českého skla
Kategorie
Výrobci
Odběr novinek
VELKOOBCHOD

Máte zájem o spolupráci v rámci velkobochodu a odebírat od nás větší množství zboží? Klikněte na odkaz: www.bohemiacrystalglass.cz 
a navštivte stránky našeho velkoobchodu. S dotazy ohledně vekoobchodních zakázek se na nás můžete obracet na tel. +420 737 463 938 nebo e-mailem na na adrese: export@bohemiacrystalglass.cz. Vyvážíme do celého světa.

 

 

Křehké umění, pevná tradice - průřez historií českého skla

Historie skla a křišťálu v Čechách - bohemiacrystal-eshop.com    Křehké umění, pevná tradice - to je křisťál v rukou českých Mistrů sklářů. Český národ se může pyšnit mnohými klenoty, jedním z nich je samozřejmě křišťál a jeho umělecké i průmyslové zpracování. Jak to ale celé vzniklo? Před jak dlouhou dobou se v českých zemích ujalo semínko sklářství? Jakým prošlo vývojem? Pojďme se na to společně podívat.

Kolébka života nejen pro národy

Sklo se, stejně jako civilizace, zrodilo v Mezopotámii, někdy kolem 3. tisíciletí př. n.l. V tu dobu samozřejmě nemělo ani zdaleka takovou podobu, na kterou jsme nyní zvyklí. Bylo značně nečisté a používalo se hlavně k výrobě korálků, které měly dekorační účel. Korálek je tedy historicky prvním výrobkem ze skla. Zdobí naše životy už 5000 let.


Děkujeme, Keltové

Na naše území se první sklo dostalo v podobě skleněných perliček díky výměnnému obchodu z Blízkého východu zhruba před 4000 lety. Vlastní výroba skla započala až o mnoho později, v době Laténské - 400 let př. n. l. A to díky Keltům (Bójům), kteří na našem území sídlili. Ti vyráběli hlavně dekorační předměty, jako jsou korálky, náramky, závěsky, tažené perly, nádoby a je dost možné, že i ingot, který byl předmětem směny. Děkujeme, Keltové.


První krůčky skláren

První zmínky o skle byly nalezeny z roku 1162. O "sklárnách" se pak hovoří po roce 1250. Lokalizovány byly v tehdy neprobádaných oblastech zalesněných pohraničních hor (Lužické, Krušné, Jizerské hory, ...), dřevo bylo nedílnou součástí rozvoje sklářství. Stejně tak v české kotlině, kde byla depozita křemičitého písku a dostatek vody, dalších dvou esenciálních složek rodícího se sklářského řemesla. 

Tehdejší sklo bylo plné bublinek a mělo typické zelenožluté zbarvení, které bylo determinováno množstvím oxidu železa a vápence v písku. Podle "zelenosti" nebo "žlutosti" bylo a je dodnes možné určit, z jaké oblasti sklo pochází. Toto sklo můžete znát pod názvem Lesní sklo, které je až étericky půvabné a má své věrné obdivovatele do dnešní doby. 

Přibližně od roku 1450 i ty nejstarší sklárny produkovaly téměř čiré sklo, stále tu ale zůstávalo jemné zbarvení do zelena nebo žluta. Tvořily se z něj vitráže a poháry na víno. V době Gotiky se sklo hojně používalo k výrobě skleněných oken do sídel, obydlí a tak vznikali pra-předchůdci prosklených oken tak, jak je známe teď.

Lesní sklo, zdroj Pexels


Renesance a materiál, který milovali všichni

Sklo se postupem času stalo opravdu populárním materiálem. Stahovalo k sobě umělce a řemeslníky z celé Evropy. Milovali ho všichni. Díky tomu, že si skláři vyráběli ve chvílích volna předměty do běžné domácnosti, se sklo rozšířilo i mezi obyčejné lidi. Nejvyšší vrstvy ho pak vyžadovali pro jeho nádheru a luxus. Rudolf II sklo tak miloval, že povýšil 2 rody huťmistrů do šlechtického stavu. České sklo začalo být lačně poptáváno po celé Evropě. V 16. století se skleněné předměty začaly ve velkém dekorovat malováním, pruhováním, zatíráním zlata, kováním, rytím a broušením. 

Předměty byly zdobeny barevnými smaltovými malbami a rytinami. První hlubokou rytinu vytvořil německý umělec Kašpar Lehmann a to odstartovalo broušení skla. Byla poptávka i po skle barevném, nejen lesním, ale i bílém, červeném, modrém, a černém. Ale hlavně čirém - a to byl zrod českého křišťálu. A protože byl krásný na pohled a také daleko pevnější, než jeho předchůdci, stal se velmi žádaným luxusním artiklem. Díky němu získalo české sklářství monopolní charakter na následující dvě století.    


ukázka z děl Kašpara Lehmanna, zdroj wikipedia.org


Křišťálové baroko

V období Baroka (17. - 18. stol.) české sklo dokonce zastínilo i legendární Benátskou výrobu, a stalo se tak špičkou Evropy. Po slabostěnném skle přišel trend silnostěnného skla. Baroko bylo honosnou dobou, proto se zde nešetřilo dekoracemi. Neustále se zdobilo rytinami, brusem, barvami, zlatem,... Nyní se k tomu přidává dekorace zatavenými pastami ve stylu Biedermeier. Typické byly číše, konvice i veliké poháry,... Velký rozmach také nastal v Kamenickém Šenově, když se začaly vyrábět lustry se skleněnými ověsky. Tato svítidla byla velká, těžká a honosná. Zdobila ta nejvznešenější sídla po celé Evropě a zdobí dodnes. Neustále se rozvíjel obchod se sklem a vznikaly tzv. kompanie, které ve velkém měřítku posouvaly české sklo do všech koutů našeho světadílu. V této době také získala svůj základ Jablonecká bižuterie.


ilustrační foto - honosná křišťálová svítidla, zdroj canva.com
 

Průmyslová revoluce

S příchodem průmyslové revoluce prochází sklářství dalším důležitým vývojem. Rozvojem železniční dopravy a objevem Siemensova generátoru se sklářské hutě přestávají vázat na místa s hojností lesního porostu a míří do průmyslových center naší země, zejména do blízkosti uhelných dolů, nebo železnic. Nový Bor se stává místem rozvoje sklářské technologie. Pokrok vše žene dopředu a odkrývá další potenciál. Na druhé straně tu ale i snaha o zachování tradice. Rukodělné umění v kombinaci s novými možnostmi a postupy rozdmýchaly oheň pro další rozvoj užitého umění.  
 

Když se láme století 

Přelom 19. a 20. století byl znakem secese, což nebyl pouze umělecký směr, ale životní styl. V roce 1900 se konala Světová výstava v Paříži, kde byli čeští skláři v hojném zastoupení. Velkým úspěchem a živnou půdou pro další slávu českého skla bylo získání Grand Prix ve své kategorii, kterou získali čeští skláři ze sklárny Lötz z Klášterského Mlýna. Získali ji za svou dokonalou práci s irizovaným sklem, což je duhově lesklé sklo, které mění barvu svých odlesků podle úhlu dopadajícího světla, čehož je dosaženo díky aplikaci par různých druhů oxidů. 
Byly objevovány nové postupy a technologie, jednou z nich byla instalace Owensových automatů na výrobu lahví nebo efektivní strojová výroba plochého skla. České sklářství mělo našlápnuto do hvězdných výšin.


Váza z irizovaného skla, Klášterský Mlýn, 1898, zdroj wikipedia.org
 

Období válek

S příchodem 1. světové války zaniklo mnoho menších skláren. Produkce klesla na polovinu. Touha po udržení se na špičce světového sklářství se odrazila na uměleckém ztvárnění a designech. Na designech se podíleli i ti nejproslulejší čeští umělci a vyzdvihli tak dekorativismus v nový styl - Art deco. Dekory jsou hlavně ornamentální, barevné a kontrastní, podtržené brusem. 
Se založením nové školy v Železném Brodě byly vytvořeny první skleněné figurky. Pan Ladislav Prostředník z Dobrušky poprvé použil vzor PK500 na své výrobky. Díky němu vznikly ty nejluxusnější lustry, které dodnes zdobí interiéry operních budov evropských a amerických metropolí. 

Uměleckou odpovědí na propracovaný styl Art deco byl funkcionalismus. Tedy naprostý protiklad. Funkcionalismus se soustředil na účelovost, praktičnost a jednoduchost, ve které tkví krása. Tento styl se vyznačoval průzračností tvarů, čistotou linií a inspirací v základních geometrických tvarech - krychlích, válcích, kuželech a jejich kombinaci (Metelák, Smrčková).


karafa ve stylu Art deco, zdroj wikipedia.org
 

Po roce 1945

Po válkách se sklářství příliš nedařilo. Kvůli SSSR došlo k zestátnění většiny skláren a tím se změnila celá struktura organizace výroby skla.  Centralizovaná sklárna dostala jméno Crystalex a sdružovala více než 50 sklářských subjektů. Ústředí tohoto kolosu bylo v Novém Boru. Trh na západ byl ze dne na den uzavřen a vše putovalo do zemí východního bloku. Sklářství touto změnou značně trpělo v umělecké oblasti. Upřednostňovala se kvantita nad kvalitou. Rozjela se automatizovaná výroba užitkového nápojového skla.


50. a 60. léta

Odpovědí na tuto situaci bylo designérské hnutí v období 50. a 60. let, kdy vznikala mistrovská díla a první skleněné plastiky. Centrum tohoto dění bylo v Kamenickém Šenově, Novém Boru a Železném Brodě. O velké obohacení designu českého skla se v té době zasloužila Vysoká škola umělecko-průmyslová v Praze. V tomto období také došlo k technologickému výzkumu jehož využití v praktickém životě nám přineslo ohnivzdorné sklo, nekonečné vlákno, pěnové sklo, plavené sklo, optické sklo,...


Po Sametové Revoluci

A je tu obrovská změna. Zase. Sklářství je podrobeno postupné privatizaci skláren. Gigantický Crystalex se rozpadl. A jednotlivé sklárny pokračovaly ve vlastní tvorbě. Samozřejmě, že některé z nich bohužel zanikly, nebo se spojily s jinými menšími celky. Nijak dramaticky a negativně se to ale nepodepsalo na umělecké tvorbě té doby. Do konce tisíciletí sklářství plulo setrvačností, vše se muselo usadit a opět se přizpůsobit velké změně, otevření západu a rozpadu centralizované sklárny.


Nové milénium

Úderem nového století se začala značně snižovat ruční výroba skla, byla tím ohrožena tradice a lidskost, která ke sklu nesporně patří. Blížící se hospodářské krizi a slábnoucí ekonomice zahrála do karet záplava super-levného a nekvalitního skla z Asie. Zvýšila se proto automatizovaná a strojní výroba, aby české sklárny dokázaly této konkurenci obstát ekonomicky.

Sklárny začaly ve velkém kvůli této automatizaci a strojové výrobě propouštět své zaměstnance. Pro manuální práci a lidský dotek přestávalo být místo. Jelo se tvrdě na počet kusů, hlavní bylo přežít záplavu konkurenční produkce z Asie. Řada významných skláren specializovaných na ruční výrobu zanikla.
Tento vývoj byl ve sklářství pozorován i za hranicemi ČR, trpěla celá Evropa. 


Druhý dech 

Po brutální selekci fungujících skláren se řada majitelů hutí zarazila a odmítla pokračovat v tomto šíleném závodě s východem. Odmítali se vzdát tradice a nádhery ručně vyráběného skla. Odmítali zavírat, krachovat a vzdávat se. Proto svou pozornost zaměřili na výrobu mistrovských děl a ateliérových kousků s úchvatnými designy, nebo nádherného luxusního užitkového zboží z olovnatého a přejímaného křišťálu. Do skla se vrátil cit, umění, lidský kontakt a tradice.


Za 5000 let vývoje je nyní sklářství na svém vrcholu. Historické pády a těžkosti jen posílily jeho pozici ve světě užitého umění. Sklářství právě zažívá umělecký a designový boom. 

I nadále zůstává křehkým uměním s PEVNOU tradicí.

Sklo opět prochází lidskýma rukama, tak to má být.

 

V současné době se česká výroba skla soustředí na spotřební strojovou výrobu i na ruční a uměleckou výrobu ateliérové kvality. Třešničkou českého sklářství je barevný přejímaný křišťál, který se i nadále dá vyrábět pouze ručně, proto je také nejhodnotnější a nejnáročnější na výrobu. Projde neskutečným množstvím rukou, než se dostane k vám domů. O jeho celé cestě jsme napsali článek.