Domů / Novinky / Barvení skla v historii a nyní
Výrobci
Odběr novinek
VELKOOBCHOD

Máte zájem o spolupráci v rámci velkobochodu a odebírat od nás větší množství zboží? Klikněte na odkaz: www.bohemiacrystalglass.cz 
a navštivte stránky našeho velkoobchodu. S dotazy ohledně vekoobchodních zakázek se na nás můžete obracet na tel. +420 737 463 938 nebo e-mailem na na adrese: export@bohemiacrystalglass.cz. Vyvážíme do celého světa.

 

 

Barvení skla v historii a nyní

Jak se barví sklo a křišťál - bohemiacrystal-eshop.com    Pojďme se podívat, jak se barvilo sklo na úsvitu dějin a jak se barví dnes. V jaké fázi procesu výroby skla se barva přidává a jaké běžné i bizarní látky se k barvení skla užívají.

Barva je nejzřetelnější vlastností skla. Vnímáme ji dříve než tvar a dokonce dříve než brus. Může být také jednou z nejzajímavějších a nejkrásnějších vlastností skla. Barva někdy určuje užitečnost skleněného předmětu, kdy chrání obsah například před UV zářením, ale téměř vždy určuje jeho atraktivitu a žádanost. Pojďme se podívat, jak se barvilo sklo na úsvitu dějin a jak se barví dnes. V jaké fázi procesu výroby skla se barva přidává a jaké běžné i bizarní látky se k barvení skla užívají.

 

Na úsvitu dějin

Zhruba 3500 let před naším letopočtem se v Mezopotámii a ve starém Egyptě začalo vyrábět první opravdové sklo. Jedny z prvních barevných skleněných předmětů byly korálky a malé nádoby. Tito první skláři zjistili, že se přidáním různých látek do taveniny výsledná barva mění. Jakmile byly objeveny metody výroby barevného skla, začala exploze experimentů. Cílem bylo najít látky, které by ve skle vytvářely specifické barvy.

V osmém století zaznamenal perský chemik Abú Músa Džábir ibn Hajján, často známý jen jako "Geber", desítky receptů na výrobu skla určitých barev. Geber je často označován za "otce chemie", díky tomu, že si uvědomil, že oxidy kovů jsou klíčovou složkou pro barvení skla. (Více o historii skla se dočtete tady.)


Vitráže

K těm, kdo poskytovali pobídky prvním sklářským řemeslníkům, patřily hlavně náboženské organizace. Vitráže se staly velmi oblíbeným doplňkem kostelů, mešit, synagog a dalších významných budov již před více než 1000 lety. Umělci, kteří tato umělecká okna vyráběli, potřebovali k vytvoření realistické vitrážové scény celou škálu barev. Jejich hledání plné palety barev bylo podnětem pro další výzkum a experimentování, které vedlo k vytvoření obrovské škály barevných skel.

 

Jak se barví sklo dnes?

Každá sklářská huť má své tradice a své vlastní tajné recepty pro vytváření škály barev. Neočekávejte tedy přesné recepty na konkrétní odstíny, přesné recepty si každý huťmistr střeží jako oko v hlavě. Co vám ale můžeme poodhalit, je proces barvení. A také nás čekají kuriozity, jako je používání oxidu uranu nebo barvení skla kravincem. Ale o tom později.

 

Proces barvení skla

Přirozená barva skla je nazelenalá. Musí se tedy odbarvit. K tomu se používá dusičnan sodný nebo oxid manganičitý. Jakmile je připravena bezbarvá směs - což je tedy standard, může se začít.

Smícháme vše sypké

I když se následující popis bude zdát jednoduchý, rozhodně to tak není. Barvení skla je přesná práce a proto je důležité vše pečlivě odměřit, nachystat a naplánovat. Oxidy kovů, kterými se sklo barví, jsou skladovány v sypké podobě. Tyto oxidy se přidávají přímo do sypké směsi sklářského kmene a vše míří do míchačky. Směs musí být naprosto homogenní, proto se mícháním nešetří.

Na pánev s tím

Dokonale promíchaná směs se pak naloží na obrovskou tavicí pánev a taví se, dokud nevznikne sklovina, že které se pak tvoří křišťálové produkty tak, jak je známe.

Musí to sedět

Při každém míchání barvy se musí vyladit odstín tak, aby seděl na sto procent. U nejkvalitnějších skláren neexistuje, aby se jednotlivé várky barvy se stejným názvem lišily byť o půl odstínu. Proto se při každém míchání napřed vytvoří "kontrolní štangle", aby se posoudilo, zda je barva správně namíchaná. Když se barva totiž nenamíchá na chlup správně, celá 350 kg várka míří do odpadu a to je plýtvání.

 

Smícháme sypké, mícháme, tavíme.

 

Osvědčené recepty

Barvy skla jsou stálice, odborníci tvrdí, že jde vytvořit barvu na míru, ale každá barva musí projít chemickým vývojem a průzkumem, než ji lze namíchat. To je časově náročné a než dojde k takovému vývoji, nemusí být už barva trendy. Proto se skláři drží osvědčených barev skla, až 160 let starých receptů, které se dědí z generace na generaci.

 

Sklo jako chameleon

Barevné sklo je ve výsledku podrobeno výstupní kontrole pod různými variantami světla. Zcela jinak totiž vypadá pod umělým světlem a jinak na přirozeném světle. Roli hraje i tloušťka stěny skla. Na silnější stěně vypadá barva koncentrovaněji, než na tenkostěnné sklence. Také je potřeba brát ohled na to, k jaké barvě se hodí který brus, protože ne všechny barvy skla jsou pro brus ideální. Barvy také ovlivňují tvrdost skla. Zkrátka obarvit sklo není jen tak, vše je opravdu věda. Proto je dobré držet se starých a osvědčených receptur.

 

Barevná paleta

Recept na výrobu barevného skla obvykle zahrnuje přidání oxidu kovu do skla, to už víme. Následující tabulka uvádí některé z oxidů kovů a barvy, které vytvářejí. V seznamu je uveden také oxid manganičitý a dusičnan sodný. Jedná se o odbarvovače - materiály, které neutralizují barevný vliv nečistot ve skle. Tabulku je třeba brát pouze jako orientační, protože jak jsme již řekli, konkrétní sloučeniny a recepty si nechává každý hutipán pro sebe.



To jen tak pro představu, barev je ještě daleko víc, stejně tak sloučenin, které se používají.

 

Neplést si barevné se stříkaným

Ačkoli je to asi jasné na první pohled, stejně to raději zdůrazníme. Ne všechno barevné sklo je vytvořeno z obarvené skloviny. Je spousta skla, které je obarvené nástřikem barev až po vyhotovení produktu. Například celá oblíbená kolekce Rainbow, nebo Plantica. U kvalitních českých výrobců jsou tyto barvy stálé, odolné a naprosto bezpečné, navíc to vypadá opravdu hezky, co myslíte? 

 

Perličky na závěr

Atomové sklo

Věděli jste, existuje sklo, které se barvilo uranem? Přesněji tedy oxidem uranu, často s příměsí oxidu železa pro posilnění zelenkavé barvy. Najdete ho pod názvy jako Uranové sklo, Atomové sklo, Petrolejové sklo. Toto sklo se vyrábělo hlavně v období 1850 do 1920, kdy bylo nejvíce v oblibě. V období Druhé Světové Války byl veškerý uran zkonfiskován a výroba uranového skla byla zastavena. Až do roku 1959, kdy se výroba opět rozjela, ale nijak závratně, protože uran byl a stále je velice drahý.

Dodnes existují absolutní nadšenci a sběratelé Atomového skla, kteří mají rozsáhlé sbírky. Sklo je světle zelenožluté a je-li vystaveno UV světlu, má krásnou, možná trochu děsivou záři. Jakkoliv podivné se to může zdát, toto sklo není nijak radioaktivní, protože oxid uranu je stabilní natolik, aby nepůsobil radiaci. Toto sklo je naprosto fascinující a rozhodně stojí za to ho vidět.
 

vlevo uranové sklo na normálním světle / vpravo na UV světle


Kravincové sklo

Naši předci věděli, jak zužitkovat naprosto všechno. Jantarovou barvu skla, kterou máme doposud tak rádi, naši předkové vytvářeli organickou látkou přidanou do taveniny. Generální ředitel Českomoravských skláren František N. Paraubek ve své knize Sklářské besedy (1944) uvádí, že k osvědčeným patří „…sečka, sláma, seno, piliny, saze, uhlí, koks, grafit a kravinec.“* Nedovedeme si představit, jako na to tehdejší skláři přišli, mohlo by to být vtipné vyprávění. Každopádně jsme moc rádi, že do taveniny ten kravinec hodili, protože Amber je skvostný a rádi se z něj kdykoliv napijeme.

*Citace z článku "Skleničky z kravince, Muzeum Valašsko"


Nádherná barva Amber, tyto kousky bohužel kravinec neobsahují :)

 

Pamatujme, že sklo je ve vodě nerozpustné, stejně jako všechny jeho složky, takže bez okolku "Na zdraví".